Ve škole jsme se učili, že v koncovce slovesa v minulém čase píšeme takové I / Y, které přísluší konkrétnímu rodu podstatného jména.
Jednoduché pravidlo, které malinko komplikuje životná koncovka.
Ta nám přikazuje psát v koncovce slovesa měkké I, i když je podstatné jméno rodu mužského neživotného. Rozhodující je, že má životnou koncovku. Pojďme se podívat na konkrétní příklad:
Ledoborci pluli. (Tvar ledoborci má životnou koncovku, a proto píšeme v koncovce slovesa měkké I.)
Ledoborce pluly. (Zde životná koncovka není. Podstatné jméno je rodu mužského neživotného, v koncovce slovesa tedy napíšeme tvrdé Y.)
Sněhuláci, slanečci a uzenáči
Životná koncovka bývá často uváděna na příkladu se sněhuláky, slanečky a uzenáči.
- Sněhuláci na zahradě roztáli.
- Konečně se zase prodávali slanečci.
- Uzenáči byli mou oblíbenou pochoutkou.
Pozor však na psaní:
- V obchodě se prodávaly slanečky.
- Uzenáče byly mou oblíbenou pochoutkou.
Pamatuj si, že některá podstatná jména mají životnou i neživotnou koncovku a my ji musíme při psaní I / Y v koncovce slovesa respektovat.
Zeptejte se ostatních
Žádné příspěvky
Přidat příspěvek
Pro možnost vkládat příspěvky je nutné se zaregistrovat a přihlásit.